„K práci na klinice mne úplně původně dovedl příběh mých blízkých přátel, kterým jsem ve složité situaci nedokázala pomoct, byť jsem velmi chtěla.

Dlouhé roky předtím jsem studovala v USA a vzhledem k tomu, že pocházím z lékařské rodiny, vždy jsem tak nějak toužila propojit jazykové znalosti a medicinské geny. Nakonec jsem nastoupila na klinice a od té doby je pro mě celá práce posláním a zároveň velkou výzvou.

V Unice je mým úkolem poskytnutí péče a podpory párům, které se na nás obrací ze zahraničí. Jsem tu proto, abych je provedla léčbou a byla tu pro ně kdykoliv budou mít nějakou otázku nebo budou potřebovat oporu. Jsem takovým pojítkem mezi lékaři a pacienty. Tím, kdo jim vysvětlí lékařské postupy, dodá motivaci a postará se, aby byli spokojeni. Bez toho by to ostatně nešlo. Stejně jako bez pomoci kolegů lékařů a jejich času, který věnují pacientům. A samozřejmě bez maximální oddanosti práci.

Důvěra s pacienty je na celé práci tím nejdůležitějším. Pro mě je to ale naprosto samozřejmé. Ať se děje cokoliv, pacienti musí vědět, že se na mě mohou naprosto spolehnout a že s nimi budu ve chvílích, kdy mě budou potřebovat.

Pro každý pár jde o složité období a v něm je nejdůležitější poskytnout především pocit klidu a bezpečí. Odměnou pak je vidět všechny ty rodiče s jejich dětmi a vědět, že jsem svým malým dílem přispěla k jejich štěstí. To je ten nejkrásnější pocit na světě.”