„Náš příběh se začal psát před léty, kdy jsme se s manželem rozhodli stvrdit dlouhé partnerství svatbou. Bylo nám tehdy oběma přes třicet a rodinu jsme příliš neřešili. Do budoucna jsme ale děti rozhodně chtěli. Ostatně já původní profesí učitelka děti vždy milovala. Ale nespěchali jsme, přednost měla kariéra, navíc, mnoho kamarádek bez problémů otěhotnělo i po pětatřiceti, takže jsme si ani nedělali starosti.
Když se ve mně probudily mateřské pudy a začali jsme plánovat potomka, objevily se první problémy. Léčbou se nic nevyřešilo, a tak jsem dostala doporučení navštívit reprodukční kliniku a podstoupit podrobnější vyšetření. Díky referencím jsme vybrali kliniku Unica. Byla to naše nejšťastnější volba.
O miminko jsme se snažili dlouho, ale bez úspěchu. Když se pak objevily komplikace, tak jsme ani nevěřili, že se děťátka někdy dočkáme. Na klinice jsem podstoupila několik vyšetření, stejně tak manžel. A doporučením bylo umělé oplodnění, protože šance na přirozené byla minimální.
Dodnes si pamatuji, jaký to byl šok. Přeci jen, taková věc vás v souvislosti s děťátkem nikdy nenapadne a pokud ano, tak rozhodně nevěříte, že se může týkat právě vás.
Díky skvělému přístupu lidí z kliniky se ale všechny obavy rychle rozptýlily a my jsme se rozhodli podstoupit umělé oplodnění. V téhle nelehké životní situaci jsme pochopitelně měli spoustu otázek, ale od lékařů, sester a koordinátorky se nám dostalo fantastické podpory a vysvětlení všech aspektů léčby. Nakonec jsem podstoupila hormonální stimulaci vaječníků a odběr vajíček, manžel odběr spermatu. Pak už bylo vše v rukách odborníků v laboratoři. Za několik dní jsem za přítomnosti manžela podstoupila embryotransfer, tedy přenesení vzniklého embrya do dělohy.
Po čtrnácti dnech přišla krásná novina. Vyšlo to hned napoprvé, byla jsem těhotná! Tímhle okamžikem začalo nejkrásnější období našeho života - bezproblémové těhotenství a na jeho konci den, kdy se narodil náš chlapeček Sebastian. Psal se rok 2013 a z nás se stali šťastní rodiče.
Od té doby je třináctka naše šťastné číslo. A náš chlapeček? Krásně roste a dělá nám jen radost. Být rodičem je ta nejúžasnější věc na světě. A my za ni vděčíme všem z kliniky Unica, protože bez nich by to nebylo možné.”
