Pro Abibu a Moukalamoua nebyla cesta k vytouženému rodičovství vůbec jednoduchá. Začala v roce 2012 a následovaly roky léčby neplodnosti, neúspěšných pokusů, náročných rozhovorů i okamžiků, kdy se jejich sen o vlastním dítěti zdál být stále vzdálenější.
Poté, co jim lékaři ve Francii sdělili, že šance na početí s použitím vlastních vajíček jsou velmi nízké, stáli před nelehkým rozhodnutím: smířit se s možnostmi, které jim byly nabídnuty, nebo zjistit, zda existuje ještě jiná cesta.
Rozhodli se nevzdávat a hledat dál.
Dnes už svůj příběh vyprávějí jako rodiče. Vzpomínají na překážky, které museli překonat, na podporu, která jim pomohla pokračovat, i na nepopsatelné emoce, které prožívali, když konečně přivítali na svět své tolik vytoužené miminko.
Proč si vybrali kliniku Unica
Když začali hledat možnosti léčby neplodnosti v zahraničí, oba partneři si zjišťovali informace o různých klinikách.
Zajímavé je, že první odpověď z kliniky Unica obdržel právě Abibin manžel Moukalamou.
„Poslala jsem několik zpráv na jiné kliniky, ale nikdo mi neodpověděl. Když však manžel napsal na kliniku Unica, odpověď přišla téměř okamžitě. Hodně věříme na znamení, a tak jsme si řekli, že tohle je dobré znamení.“
Nepřesvědčila je však pouze rychlá reakce, ale především komunikace, která následovala.
Měli spoustu otázek a po letech neúspěšné léčby chtěli všem možnostem dobře porozumět, než učiní další důležité rozhodnutí.
„Člověk, se kterým jsme komunikovali, nám opravdu naslouchal. Měli jsme tolik otázek, až jsme si říkali, jestli už nejsme otravní. Ale vůbec ne. Na všechno jsme dostali odpověď.“
Cesta z Francie za léčbou IVF
Představa, že budou podstupovat léčbu neplodnosti v zahraničí, v nich zpočátku vyvolávala určité obavy.
„Nejdřív jsem si myslela, že to bude komplikované, protože všechno probíhalo na dálku. Ale pokyny byly tak jasné, že nakonec všechno proběhlo opravdu hladce.“
Když manželé dorazili na kliniku Unica, cítili se dobře připraveni a věděli, co je čeká.
Dvanáct těhotenských testů a nezapomenutelný výsledek
Po léčbě IVF přišla jedna z emočně nejnáročnějších fází celého procesu – čekání na výsledek embryotransferu.
Pro někoho, kdo má za sebou roky zklamání, není snadné uvěřit, že tentokrát by všechno mohlo dopadnout jinak.
Když Abibě vyšel první domácí těhotenský test pozitivně, téměř tomu nemohla uvěřit.
A tak si udělala další.
A potom ještě jeden.
„Koupila jsem si dvanáct těhotenských testů. Každý den jsem si udělala jeden a pokaždé byl pozitivní. Ale pořád jsem si říkala, že je to zvláštní, a raději jsem si udělala další.“
Když těhotenství potvrdil i krevní test, přišla obrovská vlna emocí.
„Ani nedokážu slovy popsat, co jsem cítila. Věřila jsem tomu, ale zároveň jsem si říkala: Páni, po všech těch letech čekání se to konečně opravdu děje.“
Proč je během léčby IVF důležitá psychická podpora
Když se dnes manželé ohlížejí zpět, uvědomují si, jak zásadní roli v jejich příběhu sehrála psychická podpora. O fyzické náročnosti léčby neplodnosti se mluví často, ale její psychický dopad může být stejně významný.
Pro rodinu Chanou bylo velmi důležité, že se konečně cítili vyslyšeni a pochopeni. Právě to jim v předchozích etapách léčby chybělo.
„To, co mi opravdu chybělo, byla podpora. Někdo, kdo by mi naslouchal.“
Vzkaz všem, kteří jsou stále na cestě za miminkem
Když se Abiby zeptali, co by poradila ostatním, kteří se potýkají s problémy s plodností, otevřeně hovořila o pocitech beznaděje a zklamání, které mohou přicházet po opakovaných neúspěšných pokusech.
Dobře ví, jak těžké je najít sílu zkusit to znovu, když předchozí léčba nepřinesla vytoužený výsledek.
„Někdy přijde vytoužený výsledek až na samém konci cesty.“
Pro rodinu Chanou znamenalo rozhodnutí vyzkoušet jinou možnost léčby novou příležitost, ve kterou už téměř nedoufali.
Jejich příběh připomíná, že každá cesta k rodičovství je jedinečná. Přestože žádná léčba nemůže zaručit úspěšné těhotenství, přístup ke srozumitelným informacím, individuální lékařské posouzení a empatická podpora mohou pacientům pomoci při rozhodování o dalších krocích.
Rodině Chanou upřímně děkujeme za to, že se s námi o svůj příběh podělila s takovou otevřeností a upřímností.
Podívejte se na celý videorozhovor a poslechněte si příběh rodiny Chanou přímo z jejich úst.
